Průmyslové dědictví. Sklářství borsko-šenovské oblasti

Průmyslové dědictví. Sklářství borsko-šenovské oblasti

Miroslav Kolka

Publikace je věnována primárně stavbám a technologickým zařízením souvisejícím se sklářskou výrobou. Proces výroby skla a jeho zušlechtění (rafinace) zahrnuje pestrou škálu provozů od přípravy surovin, přes hutní haly až po rafinerie, reprezentované budovami zahrnujícími více rafinačních technik, nebo jen jednu z nich. Regionálně je práce vymezena borsko-šenovskou sklářskou oblastí, která náleží v celorepublikovém kontextu mezi nejvýznamnější regiony tohoto odvětví. Je situována v severních Čechách v okolí měst Nový Bor, Kamenický Šenov, Česká Kamenice a Chřibská, tedy na území dnešních okresů Česká Lípa (Liberecký kraj) a Děčín (Ústecký kraj). Zejména koncentrace rafinerií skla a obchodu se sklem je zde od 17. století až do současnosti mimořádná.

Časově je těžiště práce zaměřeno především na období od druhé poloviny 18. století do poloviny 20. století, tedy na protoprůmyslovou a průmyslovou výrobu. V borsko-šenovské oblasti má sklářský průmysl dosud významnou pozici, velké množství zdejších obyvatel dodnes pracuje ve větších firmách, nebo menších dílnách či ateliérech, tak jak tomu bylo i v předchozích staletích.

První kapitola je věnována charakteristickým rysům oblasti (geologie, vodní toky, správní vývoj). Další kapitola shrnuje základní rysy historického vývoje sklářské výroby ve sledovaném regionu se snahou o zachycení důležitých mezníků, které měly vliv na vznik a lokalizaci sklářských hutí, rafinačních provozů a obchodu se sklem, a to především v době jejich největšího rozmachu od 17. století až do 20. století. Důležitá je třetí kapitola shrnující technický a stavební vývoj objektů spojených s komplexním technologickým tokem sklářské výroby. Nejrozsáhlejší částí práce je Registr lokalit se sklářskými provozy, ve kterém jsou stručně vyjmenovány základní údaje k jednotlivým sídlům dané sklářské oblasti. Lokality jsou řazeny abecedně podle katastrálních území. U každého je uvedena specializace na konkrétní typ sklářské výroby a dopad koncentrace těchto staveb na urbanistický vývoj místa. Pozornost je zaměřena zejména na areály a objekty, které mají zřetelný výrobní, nebo průmyslový charakter. Pro přehlednost je zařazena vždy mapa s lokalizací průzkumem zachycených staveb. Nejhodnotnější areály jsou pak podrobněji rozebrány v Katalogu vybraných sklářských objektů a areálů.

Sledovaná témata ilustrují rozsáhlé mapové přílohy, schémata Radka Míšance, kresebné rekonstrukce nejdůležitějších areálů od Jaroslava Staňka, reprodukce historické plánové dokumentace, dobových fotografií a současné fotografie Jiřího Vidmana a autora.

Obsah:

Úvod
Charakteristika oblasti

• Geomorfologie a hydrologie
• Geologické poměry
• Lužický zlom
• Správní vývoj regionu
• Sídelní struktura (urbanistický vývoj sídel)

Historický vývoj sklářské výroby v borsko-šenovské oblasti

• Počátky sklářské výroby (13.–15. století)
•    Archeologicky doložené sklářské hutě v Lužických horách a na Děčínské vrchovině
•    První písemné zmínky o sklárnách v Lužických horách
• Raný novověk (16.–17. stol.)
•    Sklářské hutě v Lužických horách v 16.–17. století
•    Sklářský hutní statek a hutní privilegia
•    Počátky rafinace skla a jeho rozšíření v borsko-šenovské oblasti
•    Sklářské cechy (Chřibská, Polevsko a Falknov, Kamenický Šenov)
•    Rozvoj obchodu se sklem na sloupském a českokamenickém panství
• Rozmach sklářské výroby v 18. století
•    Sklářské hutě v Lužických horách v 18. století
•    Vývoj rafinace skla a konstituování center této výroby v borsko-šenovské oblasti
•    Vývoj obchodu se sklem a jeho centra
• První polovina 19. století
• Proměny sklářského průmyslu ve druhé polovině 19. století
•    Nová vlna zakládání sklářských hutí v borsko-šenovské oblasti od roku 1872
•    Rafinace skla v borsko-šenovské oblasti
•    Počátky a vývoj železniční dopravy v borsko-šenovské oblasti
•   Odborné školství
• První polovina 20. století
•    Pokračující vlna zakládání sklářských hutí v borsko-šenovské oblasti mezi lety 1900–1925 a vývoj rafinace skla
•    Vývoj dopravy, technologického zázemí a odborného školství v borsko-šenovské oblasti
• Vývoj po roce 1945

Technický a stavební vývoj

• Technologie sklářské výroby
• Sklářské suroviny
• Stavební vývoj sklářských stoup (stoupy na křemen, tlučky hlíny)
• Hutní prvovýroba
• Vývoj sklářských pecí
• Palivová základna – dřevo, generátorový, dálkový a zemní plyn
• Výroba sklářských pánví a forem
• Pomocné provozy a prvotní opracování skla na huti
• Stavební vývoj sklářských hutí
• Doprovodné stavby, sklady, kancelářské budovy, obytné stavby (dělnické domy, vily)
• Rafinace skla
• Stavební vývoj rafinerií
• Speciální sklářská výroba – optické a polooptické sklo
• Výroba plochého skla a zrcadel a stavební vývoj zrcadláren
• Výroba lustrů a osvětlovacího skla, stavební vývoj lustráren

Registr lokalit se sklářskými provozy

• Katastrální území Arnultovice u Nového Boru
• Katastrální území Bukovany
• Katastrální území Cvikov
• Katastrální území Česká Kamenice
• Katastrální území Česká Lípa
• Katastrální území Dolní Falknov
• Katastrální území Dolní Podluží
• Katastrální území Dolní Prysk
• Katastrální území Dolní Světlá
• Katastrální území Doubice
• Katastrální území Drnovec
• Katastrální území Dubice u České Lípy
• Katastrální území Falknov (Falknov a Kytlice)
• Katastrální území Horní Chřibská
• Katastrální území Horní Kamenice
• Katastrální území Horní Prysk
• Katastrální území Horní Světlá
• Katastrální území Chotovice
• Katastrální území Chřibská
• Katastrální území Janov u Nového Boru
• Katastrální území Jedlová
• Katastrální území Jiřetín pod Jedlovou
• Katastrální území Kamenický Šenov
• Katastrální území Krásné Pole
• Katastrální území Krompach
• Katastrální území Kyjov
• Katastrální území Kytlické Mlýny
• Katastrální území Lindava
• Katastrální území Mistrovice
• Katastrální území Naděje
• Katastrální území Nový Bor
• Katastrální území Nový Oldřichov
• Katastrální území Okrouhlá
• Katastrální území Pihel
• Katastrální území Písečná
• Katastrální území Polevsko
• Katastrální území Prácheň
• Katastrální území Radvanec
• Katastrální území Rozhled
• Katastrální území Rybniště
• Katastrální území Skalice u České Lípy
• Katastrální území Sloup v Čechách
• Katastrální území Slunečná
• Katastrální území Svojkov
• Katastrální území Svor
• Katastrální území Svor - Rousínov
• Katastrální území Volfartice

Katalog vybraných sklářských objektů a areálů

• Horní Chřibská č. p. 180 – sklářská huť, Franz Zahn, Michel & Mayer, August Mayer a syn
• Svor č. p. 162 – sklářská huť Balle & Reim, Münzel & Palme, Karl Münzel, Josef Riedel
• Kamenický Šenov č. p. 129, 959 – sklářská huť Adolf Rückl
• Skalice u České Lípy č. p. 416, 415, 435, 571 – sklářská huť Anton Rückl & Söhne
• Kamenický Šenov č. p. 687 – sklářská huť Jílek & Vetter, Bratři Jílkové
• Polevsko č. p. 175 – sklářská huť Klarahütte, Karl Mühlbauer, Franz Vater, Sklářské družstvo Rudihuť
• Prácheň č. p. 178 – sklářská huť Štěpán Hrdina
• Nový Bor č. p. 399 – sklářská huť Florahütte ,Franz Ladisch, Glashüttenwerke W. Hantich & Co.
• Kamenický Šenov č. p. 970 (staré č. p. 744) – sklářská huť Franz Vetter
• Okrouhlá č. p. 84 – malírna skla, výroba chrámových oken se vzorkovnou Karl Meltzer
• Nový Bor č. p. 315, 320, 328 – rafinerie Gebrüder Zahn
• Nový Bor č. p. 226 – obchodní/exportní dům B. Oppitz, vorm. A. Oppitz, rafinerie Gebrüder Rachmann
• Nový Bor č. p. 264 – strojírna, kovovýroba Wilhelm Rachmann Mettalwerke
• Lindava č. p. 309, 311 – brusírna a leštírna zrcadel (Velenický podnik) – zrcadlárny Kinských (Graf Kinskyśchen Spiegel und Rahmenfabrik, Kais. königl. Privilegirte Spiegel und Rahmen Fabriken der Carl Graf Kinsky Erben)
• Lindava č. p. 308 – brusírna a leštírna zrcadel (Rabštejnský podnik) – zrcadlárny Kinských (Graf Kinskyśchen Spiegel und Rahmenfabrik, Kais. königl. Privilegirte Spiegel und Rahmen Fabriken der Carl Graf Kinsky Erben)
• Kamenický Šenov č. p. 686 – továrna na lustry Elias Palme

Prameny a literatura
Resumé